Vzhledem k různým účelům přesných odlitků existuje mnoho druhů tepelného zpracování, které lze především rozdělit do dvou kategorií. Prvním typem je, že se mikrostruktura tepelným zpracováním nezmění nebo by se měnit neměla, a druhým typem je, že se změní základní mikrostruktura. První program tepelného zpracování slouží především k eliminaci vnitřního pnutí, které je způsobeno různými podmínkami chlazení a podmínkami během procesu odlévání nerezové oceli. Organizace, pevnost a další mechanické vlastnosti nesmí podléhat významným změnám v důsledku tepelného zpracování.
U druhého typu tepelného zpracování došlo v Al-Káidě k významným změnám, které lze zhruba rozdělit do pěti kategorií:
1. Změkčovací žíhání: Jeho hlavním účelem je rozložit karbidy, snížit jejich tvrdost a zlepšit výkon zpracování. U tvárné litiny je jejím účelem získat více feritové struktury.
2. Normalizační úprava: Hlavním účelem je získat perlitové a sorbitové struktury pro zlepšení mechanických vlastností odlitků z nerezové oceli.
3. Zušlechťování kalením: především k dosažení vyšší tvrdosti nebo odolnosti proti opotřebení a zároveň k dosažení velmi vysoké odolnosti povrchu proti opotřebení.
4. Povrchová úprava: hlavně k získání povrchové vrstvy a velmi vysoké odolnosti proti opotřebení povrchu.
5. Precipitační kalení: hlavně pro získání vysoké pevnosti, prodloužení se drasticky nemění.